Psychosomatické ozdravení na Vysočině
v areálu „Slunečního domu“, bývalé obecní školičky v Lomech u Jemnice
Komplexně regenerační ozdravné pobyty s programem jsou zaměřeny na psychosomatické poznávání a přístup k životu a na etikoterapii, zdravé (morální) vztahy, včetně vztahu k sobě – zařazeny jsou společné besedy se skutečnými příklady, individuální konzultace, přístup k odborné literatuře, výlety na energeticky a přírodně významné lokality v místě a okolí (např. jih Vysočiny v okolí Lomů, Podyjí, Vranovsko – Bítovsko, Landštejnsko a další), relaxace, cvičení, masáže, pobyt v lese, pohyb a v létě koupání v přírodě, … . V programu pobytu je věnována pozornost také výživě (léčivé rostliny, med, produkty zdravé výživy, …) a dalším souvisejícím faktorům péče o ducha a tělo pro zdravý a aktivní život v radosti a spokojenosti.
Garsonka v přízemí k využití také samostatně a celoročně:
Obytnou dvoulůžkovou místnost s kuchyňkou a sociální zařízení (koupelna s WC), vše nově po rekonstrukci, mohou návštěvníci využívat také k samostatným pobytům (bez organizovaného programu). Tato část objektu v přízemí má přímou návaznost na uzavřený dvoreček s ohništěm a zahrádku s posezením. K dispozici je i dětská postýlka.
STŘÍPKY Z HISTORIE OBCE A ŠKOLY V LOMECH
Obec Lomy v okrese Třebíč se nachází asi 5 km severovýchodně od Jemnice. Rozkládá se na západním svahu kopce Horka v nadmořské výšce 545 m, takže je dobře viditelná zdaleka. Z kopce Horka je úchvatný pohled na všechny strany, na krajinu na obzoru lemovanou Křižanovskou vrchovinou a Jevišovickou pahorkatinou. První písemná zmínka pochází z roku 1347. Lomy náležely původně pánům z Hradce. Uvádí se, že v roce 1373 Jindřich z Hradce prodal Lomy jemnickému měšťanovi Mikulášovi. Dále Lomy střídaly majitele. Od roku 1610 se staly součástí panství Budkov, kde setrvaly do roku 1849. Ves s českým obyvatelstvem v roce 1850 měla 297 obyvatel. Kaplička sv. Jana a Pavla na návsi pochází z roku 1806. Bývalá obecní škola v Lomech stála na návsi nad kapličkou už před rokem 1824. Pomník padlým v 1. světové válce před školou byl odhalen roku 1919.
Z archivních materiálů, odborné literatury a výpisu ze školní kroniky, která není zatím k nalezení, se dovídáme, že od roku 1812 docházel vyučovat děti do Lomů učitel z Budče. Tato excurentní škola byla zrušena roku 1825. Stavba současné školní budovy byla povolena roku 1870 a téhož roku byl položen základní kámen. Roku 1871 již sloužila svému účelu s prvním učitelem Františkem Kropáčem. Dále se uvádí, že dům, v němž probíhala výuka, potřeboval již koncem století opravu. Po jednáních obec rozhodla o přestavbě školy, jež proběhla v roce 1906. Na jiném místě se uvádí, že škola se roku 1902 dočkala přístavby. Více by bylo možné zjistit ve Vídni, kde byla „centrální“ císařská nadace. Je pravděpodobné, že roku 1871 byla postavena přízemní budova, soudě podle zesílené neprovázané zdi v přízemí, ještě v průběhu stavby rozšířená do boku ke komunikaci, a až počátkem 20. století došlo k přístavbě patra, neboť v patře či na schodišti chybí dobové stavební prvky v podobě stlačených segmentových kleneb nad podestou, v chodbách a kabinetě, kde se v době kolem roku 1870 ještě zcela běžně vyskytují. Do obce a školy byl zaveden elektrický proud v roce 1931, roku 1950 telefonní síť s veřejnou hovornou právě ve zdejší škole. Prvního března 1950 nastoupil do školy učitel Miloslav Kučera, který se stal také kronikářem obce. Roku 1953 byla škola zavřena, ale na žádost k ministerstvu školství byla 1. září téhož roku znovu otevřena. Až do roku 1961 zde byla jedna třída. Tehdy byla zrušena škola v Chotěbudicích a zdejší žáci přešli do Lomů. Až poté zde byla povolena druhá třída. Do roku 1970 měla škola architektonicky zdobenou fasádu, která však byla v rámci opravy v tomto roce nahrazena tvrdou omítkou, s podobiznou J. A. Komenského nad vchodem. Dne 31.8. 1980 byla škola definitivně zrušena. Od té doby byla užívána pouze příležitostně k různým účelům (např. oprava nábytku, drobná výroba, dočasné ubytování dělníků apod.), nebyla pravidelně udržována a začala chátrat.
V roce 2002 prodala obec bývalou školu soukromému majiteli Vladimíru Drápalovi ze Znojma, který její stavební stav zásadním způsobem nezlepšil a veškeré dosavadní rozvody topení, vody a odpadu odstranil. V roce 2007 koupila nemovitost školy s předzahrádkou, menší novodobější stodolou s vestavěnou garáží, dvorkem a zahrádkou na zadní straně současná majitelka Celestina Novotná, která téhož roku zahájila celkovou postupnou obnovu pro účel obývání; od roku 2009 je objekt zapsán v katastru nemovitostí jako rodinný dům. Od toho roku je dům obývaný a průběžně udržovaný. V užívání je velký sál (bývalá třída) v patře a po celkové obnově dvě samostatné obytné jednotky; jedna v přízemí na rekonstrukci ještě čeká. Vzhledem k bytelným konstrukcím a krásnému panoramatickému výhledu by byla vhodná také půdní vestavba. V rekonstruované části objektu jsou nové rozvody elektřiny, vody a odpadu. Voda je z vodovodu obce, pramenitá. Objekt bývalé školy s areálem může pro velkou variabilitu dispozice, kterou lze řešit i bezbariérově, sloužit perspektivně mnoha různým účelům.
Foto historické
